Zimní stadion se pomalu stává noční můrou Poděbrad.

Když  8. 9. 2014 s téměř ročním zpožděním oproti původnímu plánu pan Langr a pan Uhlíř tleskali při otvírání zimního stadionu slavnostnímu stříhání pásky určitě ani jeden z nich netušil, že za necelé tři roky budou muset čelit otázkám, proč je tento zimní stadion v havarijním stavu. Že se budou muset všemožně vykrucovat a  tutlat  informace o skutečném technickém stavu chladicího systému a ledové plochy.  Že se budou muset uvolnit další nemalé miliony z městské kasy, aby se zabránilo havarijnímu stavu.

Stalo se nepsanou tradicí a  pan Langr se v téměř každém svém písemném projevu  pasuje do pozice laskavého dědečka hříbečka, spasitele Poděbrad. Toto byl jeden z jeho prvních experimentů s financemi města Poděbrad.

Ale postupně. Než se dostaneme do dnešních dnů, kdy  již pomalu začínají vyplouvat na povrch alarmující a znepokojující skutečnosti o faktickém stavu zimního stadionu, zrekapitulujeme události a zjistíme, že to ani jinak dopadnout nemohlo.

V roce 2011 byl vybrán panem Langrem a 1.místostarostou panem Uhlířem projektant na stavbu zimního stadionu.  Bez výběrového řízení a za nesmyslnou cenu 200 tis. Kč. Stalo se tak i přes upozornění pana Klíra. O kvalitách projektanta není možné spekulovat, nicméně na tuto nesmyslnou cenu přistoupil v klamné představě, že jeho firma  automaticky bude i dodavatelem stavby.  Tento pokus skončil fiaskem, město zaplatilo  cca. 300 tis. a pseudoprojekt se hodil do koše a se ztrátou času se  začínalo znovu.

Ve snaze dohonit časovou ztrátu, vypsalo se výběrové řízení na projekt a dodávku společně. Zákon tuto možnost  sice připouští, ale v případě stavby v takovémto rozsahu a složitosti to vypsání výběrového řízení nebylo, mírně řečeno, zcela korektní. Vyhrála firma s nabídkou cca. 30 mil. Kč. Projektový rozsah stavby však určoval cenu dodávky  minimálně dvojnásobnou. Záchranou před průšvihem město zachránil pan Ing. Točík  svojí stížností a napadením  vypsaného výběrového řízení u úřadu pro hospodářskou soutěž. Nastalo další zpoždění a hlavně, začínalo se znovu.

Další výběrové řízení, tentokrát jenom na zpracování dokumentace, vyhrála firma s nabídkou  400 tis. Kč. Rozsah stavby se nezměnil, ovšem bylo upozorňováno, že stavební náklad nebude 30 mil., ale bude mnohem vyšší. Toto bylo bagatelizováno s argumentací, že si město vezme půjčku. Dodaný projekt byl zkontrolován a opravu vytýkaných chyb odhadla projektantka minimálně na jeden měsíc. Tato časová ztráta se zdála být překážkou a tak se i tento projekt zamašličkoval a skončil v koši a s ním i těch 400 tisíc korun jako pořizovací cena. No a zažíná se znovu od nuly.

Dohání se  čas, takže bez výběrového řízení, se za 200 tis. Kč  zpracovává další projekt, tentokrát v minimalizovaném rozsahu stavby tak, aby stavba mohla plnit ještě svůj účel. Jeho kvalita odpovídala ceně a času, který byl dán projektantce na zpracování. Projekt opět vykazoval mnoho chyb. Začala tedy nová „bitva“ s projektantkou. Samozřejmě jak je zvykem, tak v časové tísni nebyly opravy v projektu dokončeny a vypisuje se výběrové řízení na dodavatele stavby. Termín výběrového řízení se musí několikrát prodlužovat z důvodů výhrad a dotazů firem přihlášených do soutěže. Tato skutečnost se přenesla následně do samotné vlastní realizace stavby, kdy bylo nutné s projektantkou a  dodavatelem stavby opravovat závažné projektové chyby. Celý průběh stavby byl hektický, dodavatel těchto skutečností využívá pro navýšení nákladů a prodlužování  termínů plnění.

Závěr je jednoduchý. Popsané skutečnosti spolu s dalšími okolnostmi zavinily, výrazné zpoždění stavby a nehorázné plýtvání finančními prostředky. O kvalitě samotného dodaného díla a provedených prací  se nedá hovořit. Jen ukázka pár detailů….

Uchycení nosníků pláště budovy				Vnější pořární žebřík se nepovedlo na první pokus instalovat				Okapy taktéž  evidentně s problémama

Hodnocení samotné stavby

Konstrukce bývalého zimního stadionu byla zbourána a nahrazena ocelokolnou, která plní jen funkci částečné ochrany před nepřízní počasí a jen používá zastaralou technologii chlazení. To, že neproběhla žádná architektonická soutěž na novou stavbu ani výběrové řízení na projekt, vidí každý návštěvník sám. Ani WC se "nevešlo" do základní hmoty stadionu a muselo být zřízeno v přistavěných kontejnerech vedle stadionu, to mluví samo o sobě. Nekoncepčnost a špatný stavební záměr je patrný na celé budově. Po jedinečnosti a charakteristickém tvaru nebo výrazu pro Poděbrady není ani stopy. Přesto již existovala architektonická studie ukazující možnosti přestavby, rekonstrukce a dostavby celého sportovního areálu jako funkčně propojeného celku - zimní stadion, rozšířená hala Bios a plánovaný plavecký bazén. K žádnému návrhu z architektonické studie nebylo ani částečně při plánování a stavbě nového stadionu přihlédnuto.

 Fakta hovoří

Velká investiční akce je provázena sérií na sobě navazujících netransparentních finančních plnění. Prvním výrazným pochybením je nedodržení rozpočtové kázně. Vysoutěžená nepřekročitelná cena za dílo byla dle oficiálních zdrojů 28 milionů korun. Zřejmě ne konečná cena za zimní stadión se zatím pohybuje kolem 50 milionů korun. Za tuto částku občani města získávají: nevzhlednou ocel kolnu, zcela technologicky nezvládnutou dodávku ledové plochy, zastaralou a za hranicí životnosti provozovanou technologii chlazení, nevzhledné  unimobuňky mimo plášť budovy sloužící jako WC. Zimní stadion bez jakéhokoliv zázemí (šatny, občerstvení, atd.) 
Samotné financování výstavby a netransparentní postupy při zadávání veřejných zakázek pro projektové dokumentace včetně samotného průběhu výstavby vytváří prostor pro různé spekulace, zda bylo postupováno péčí řádného hospodáře. V současné době probíhá ze strany kontrolního výboru města kontrola financování výstavby zimního stadiónu, a kdo jen trošku sleduje jednání zastupitelstva není možné si nevšimnout, jak složitý úkol to je. Kontrolní výbor zjevně naráží na neochotu a vágní součinnost  dotčených kontrolovaných kapitol. Nezbývá než počkat na oficiální zprávu a závěr této kontrolní komise. To, že tato zpráva nebude zrovna příznivá pro vedení města je možné očekávat. Uvidíme, zda se potvrdí obavy ing. Tomáše Klíra ze dne 30. 8. 2014 ZIMNÍ STADION - jak to bylo. Dle jeho analýzy je oprávněné se domnívat, že vše zdaleka  neproběhlo v rámci zákona a byly porušeny nejen rozpočtové zásady a pravidla obce.

Skutečnosti, že výstavba zimního stadionu neprobíhala v souladu se zákonem, šitá horkou jehlou dává za pravdu panu Ing. Klírovi. A tak není divu, že se toto vše ve velmi krátké době projevuje a jako bumerang se vrací.

Co vám vážení občané vedení města a pan Langr zamlčují - První záchrannou investicí ve výši cca 200 tisíc je provizorní zajištění rozvodů chlazení.
Město Poděbrady obdrželo dne 2. června 2017 tuto specifikaci možného nebezpečí z výše uvedeného - Dojde li k dalšímu posunu, sloupek U může narušit sváry nebo jiné spoje na rozdělovačích a dojde k nekontrolovatelnému většímu úniku čpavku z plochy do kanálu. Provoz zimního stadiónu musí být neprodleně zastaven. Proto v žádném případě nedoporučuji otevření zimního stadiónu do nové sezóny bez odstranění této závady.

Další nepříjemnou zprávou a zjištěním je následující - rozpočtovým opatřením č. 1/2018 získává rada města bianko šek ve výši 5 milionů korun na zadání projektové dokumentace na opravu poruch zimního stadionu dle zpracované koncepce řešení zpracované firmou Dektprojekt s.r.o.  Z ověřených zdrojů se šíří obavy, že tato částka nebude zdaleka stačit na opravu a bude se muset přistoupit k razantní variantě výměny celého podloží ledové plochy, a  že celková finanční částka nutná na záchranu bude přesahovat více jak 30 milionů korun.

 Pane doktore Langře, vaše pověstné        Jde to slušně a poctivě      je tak trošku jako Titanik.